Přišel jsem za Tomem, abych se zeptal na pár věcí pro doplnění už dlouho moderního pojmu: jeho portfolia. Základem je naše jednoduchá evidence Objevování, jednoduché ale není udržet rytmus denního naplňování.
Ptám se: „Jak to zatím vnímáš, to domácí pobývání?“
Odpovídá: „Naučil jsem za těch pár měsíců nejvíc za posledních osm let.“ Bez přípravy, rozmýšlení.
Nemám co dodat.
Dodávám. Nenechme se strhnout k boji za pravdu a napadnutí tvrzení o srovnání osmi let a pár měsíců. Nejde o pravdu. Jde o dojem, pocit, okamžité vnímání. Odpovězme si raději každý sám pro sebe, jestli nám při obyčejných či závažných rozhodnutích života záleží víc na rozumovém zpracování nebo na pocitu, dojmu, intuici. Co se děje v nás, když se necháme vést pouze rozumem a pocit má jiný „názor“? Co se děje v nás, když nasloucháme vnitřnímu hlasu a chybí nám rozumová opora pro zvolený směr, cestu? Jak je důležitá sebejistota pro kteroukoliv z cest rozhodování? 🙂
Komentáře nejsou povoleny.