Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Jak voní „To mě baví“?

Zážitek. Potřeba odtajnit souvislost domácích jističů a po domě rozptýlených světel a zásuvek.

Stojím u otevřené skříňky, v ruce telefon s hlasitým odposlechem a čekám na zprávu „Svítí/Nesvítí“. To jestli jsme právě shozeným jističem ovlivnil i světlo v druhém patře. A tohle celé tak zhruba třicetkrát, možná čtyřicetkrát.

Tom běhá po schodech nahoru a dolů, zkouší si vytvořit řád v postupu, někdy se mu daří, někdy nedaří. Těch pár hodin začalo teoretickou přípravou, malováním schématu domu, vymýšlením označování pater, místností, zásuvek, světel. Pak jejich zakreslením. A napínavým a fyzicky náročným hledáním souvislostí.

Za těch pár hodin se prožitkem ukotvilo tolik dříve teoretických věcí, počínaje tabulkovým zpracováním na počítači přes více způsobů ověření průchodu elektrického proudu, nepochybná znalost funkce jističe, uvědomění šikovných a méně šikovných způsobů instalace domácích rozvodů. V souvislosti s chytrým prvkem domácnosti jsme ještě úspěšně studovali zapojení křížových schodišťových spínačů.

Celá tato událost byla prodchnutá nadšením tepajícím v Tomově hlase, vždyť jsme dělali něco skutečného, poměrně náročného a postupně jsme se za nemalého úsilí dostávali k cíli! Vůně opravdovosti, spolupráce, respektu ze síly dřímající v rozvodech a vůně splnění.

Takhle vypadá vnitřní motivace, kterou doslova cítíte tepat v hlase, vidíte ji v obličeji, ve světle očí. Intenzita vstřebávání znalostí a dovedností veliká. Takhle by si přál učitel-průvodce vídat badatele denně.

Tak se rodí „To mě baví!“ a dokonce možná další oblast, která se bude ucházet o Tomův zájem při výběru další školy.

Zobrazení: 1

Komentáře nejsou povoleny.